Žaludová mouka BIO
Kdyby se naši předkové dostali strojem času do naší doby, byli by zřejmě překvapení nejen celým naším životním stylem, ale také potravinami, které jíme. V době hamburgerů, hot dogů a smažených kuřat zní téměř neuvěřitelně fakt, že žaludy byly v mnoha generacích před námi běžně konzumovány a sloužily jako vydatný zdroj síly a energie.
Jeden strom dubu může mít za sezónu i 50.000 žaludů. Dub je přitom stromem, který byl mnoha národy v historii uctíván jako symbol síly a energie – činili tak staří Řekové, Římané, Keltové, Germáni i Slované. V mytologii těchto národů najdeme mnoho stop ukazujících na obrovský rozsah uctívání dubů. Duby byly uctívány nejen jako zdroj duševní a fyzické síly a energie, ale také jako zdroj potravy, byly dokonce i sázeny jako dnes sázíme ovocné sady. S nástupem zemědělství a pěstování obilnin a později kvůli rozšíření rychle rostoucích smrkových monokultur jsme zapomněli, jakou důležitost tomuto stromu a jeho plodům národy před námi přiznávaly. Kromě tvrdého dubového dřeva, které ocení truhláři, nábytkáři a řezbáři, se dodnes něco málo uchovalo jen v tradici lidového léčitelství. To používá dubovou kůru proti zánětům, ekzémům, proti pocení nohou, proti krvácení, pro urychlení hojení ran či při hemeroidech. To je však jen slabý odvar toho, co dub a jeho plody – žaludy – představoval v minulosti. Žaludy byly pro mnohé národy a generace před námi důležitou součástí potravy, obsahují hodně bílkovin, škrobů, sacharidů a tuků. Jelikož obsahují třísloviny a hořčiny, jako syrové jsou pro lidský organismus nepoživatelné a musí se sušit, pražit a louhovat. Už starověcí básníci Ovidius a Vergilius se zmiňovali o významu žaludů v lidské potravě, tato tradice vydržela zvláště u slovanských národů až do středověku, ale ještě i v 18. či 19. století se žaludy ve formě žaludové kávy či žaludové mouky běžně konzumovaly.
Žaludová mouka byla ceněnou potravinou především v dobách nedostatku, kdy byl omezen přísun jiných potravin a kdy se používala jako výživná potravina, která našim předkům udržela zdraví i v mnohdy velmi tvrdých podmínkách. Moderní výzkumy potvrzují její vysokou nutriční hodnotu, obsahuje totiž vysoká množství látek důležitých pro lidské zdraví. Žaludy jsou cenné pro svůj vysoký obsah sacharidů (až 54%), bílkovin (až 8%) a tuků (až 32%), převážně nenasycených. Obsahují velké množství vápníku, fosforu, draslíku a vitamínů řady B. V porovnání s moukou pšeničnou je žaludová mouka několikanásobně bohatší na draslík, vápník a hořčík – tedy minerální látky klíčové pro lidské zdraví. Žaludová mouka je významným zdrojem vitamínů skupiny B a obsahuje také vyšší podíl vlákniny, která je nezbytná pro správnou funkci trávící soustavy. Kromě toho obsahuje také až 5% nenasycených mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na lidský organismus.
Žaludovou mouku je nejlepší přidávat v poměru 1:3 k pšeničné mouce všude tam, kde těstu na chléb, housky, koláče a další pečivo přidá zajímavou chuť a nutriční hodnotu. Žaludovou moukou je mnohdy možné pšeničnou mouku zcela nahradit, například do zeleninových karbanátků, bramboráků, omelet apod. Do bramboráků stačí k 2/3 podílu nastrouhaných brambor přidat 1/3 žaludové mouky. Její chuť vynikne v perníčcích, sladkém pečivu, ale můžete s ní experimentovat i jinde. Známá je tradice přidávání žaludové mouky do běžného chleba, dají se upéct i jednoduché nekvašené placky jen ze žaludové mouky. •
ovka je překvapující alternativou k obilným i pravým kávám a vychází z polozapomenuté moudrosti našich předků a jejich těsného sepětí se silami přírody a jejími plody. Vychutnejte si Žaludovku horkou či vychlazenou, samotnou nebo s přídavkem mléka či medu, filtrovanou pro opravdový požitek z její chuti nebo nefiltrovanou s jemnou usazeninou, která nápoji dodává hutný a zasycující charakter.
